Třetí část
Konflikty vznikající ve včelstvu
(Clarence Collison a Andrey Sheridam, Bee Culture 2011, č. 6 – 7,
Internetová edice http://www.beecultur.com/storycms/index.cfm?cat=Story&recordID=762)
Souhrn: při souboji dvou mladých matek většinou zvítězí ta starší, nikoliv kvalitnější. Dále je vyšší pravděpodobnost, že zvítězí matka nějakým způsobem se včelstvem spřízněná, než úplně cizí, a konečně bylo zjištěno, že včely nadržují v souboji té matce, kterou si přejí, a to tak, že matku odsouzenou ke smrti drží v klubku a umožní tak vítězné matce smrtící zásah.
Uvnitř včelstva, přestože je charakteristické vysokou úrovní vzájemné spolupráce, dochází, i když velmi zřídka, ke střetům mezi jeho příslušníky, a to zejména v době vyhánění trubců a také při likvidaci přidané cizí matky. Nejčastěji je však můžeme pozorovat během dočasné přítomnosti několika matek ve včelstvu při jeho rojení a také při výměně a přidávání matek. Stav, kdy se ve včelstvu nachází více matek, však trvá poměrně jen krátce a je ukončen přijetím nové matky. Napětí v chování včel a matek je zřejmě vyvoláno snižováním počtu matek ve včelstvu. Matky, které právě vycházejí z matečníků, se dostávají do vzájemných střetů až do chvíle, kdy v plodišti zůstane pouze jedna z nich. Dříve narozené matky kontrolují a hlídají dosud zavíčkované matečníky svých potenciálních sokyň, aby je mohly usmrtit, dokud jsou snadno v matečníku zranitelné. Dělnice se chovají k těmto matkám agresívně a snaží se jim zabránit zničit tyto matečníky. Mladé matky v matečnících týtají ve snaze tlumit agresivitu včel a včely se zase snaží zabránit matkám v pohybu po plástu – tyto se pak stávají snadnějším cílem jejich soupeřek. Matky naopak vypouštějí ze zadečku jeho obsah na svou sokyni s cílem, aby ji včely uzavřely do klubka a zabránily jí v pohybu. Konečným cílem tohoto přirozeného výběru je dosáhnout, aby ve včelstvu zbyla pro včely nejlépe vyhovující matka.
Matky byly ve včelstvu dlouho pozorovány, aby mohly být eliminovány vzájemné sokyně v době, kdy se ve včelstvu nacházelo více matek. V průběhu zápasu se nepřátelské matky obvykle vzájemně pevně sevřou dříve, než jedna z nich usmrtí žihadlem svou soupeřku, kterou pak včely odstraní. Přesto však při větším počtu matek ve včelstvu dochází k přímému vzájemnému střetu dvou matek velmi nepravidelně a proces eliminace matky může trvat i několik hodin, než je dokončen. Jedním z působivých okamžiků, které můžeme pozorovat během souboje matek, je vypuštění obsahu střev ze zadečku matky. Útočící matka se točí tak, aby měla žihadlo namířeno na hruď a hlavu sokyně, a vypustí ze zadečku průsvitnou kapalinu, kterou ji zasáhne. Postřik, který zasáhne sokyni, způsobí, že
- přeruší se vzájemný boj matek a ty se od sebe oddělí
- oběť je pokryta tekutinou
- změní se chování včel k postříkané matce
Tarpy a Fletcher v r. 2003 zkoumali, jaký má tento „postřik“ vliv na chování včel. Provedení „postřiku“ bylo zjištěno u 39,7 % všech vzájemných střetnutí a byl pozorován u 12 z 15 soubojů. Matka, kontaminovaná danou tekutinou, silně přitahovala dělnice, které okolo ní začaly vytvářet těsný chomáč a znesnadnily jí tím pohyb. Jedna nebo obě matky z tohoto páru byly znehybněny a to v 37,5% a 29,2 % ze všech sledovaných případů, ale matky nebyly nikdy včelami usmrceny. Naopak to byla pohyblivá matka, která pronikla shlukem včel k soupeřce a usmrtila ji. Tento „postřik“ tak pravděpodobně slouží panenským matkám jako bojová taktika ke zvýšení jejich šancí na vítězství s dočasně znehybněnými soupeřkami.
Gilley (2001) zkoumal chování včel v období vybíhání rojových matek z matečníků, tj. v období, kdy konflikty uvnitř včelstva vrcholí. Typické včelstvo chová každoročně nové matky během přípravy na rojení a první roj vychází normálně s jeho dosavadní matkou. Po odletu prvního roje zůstává v úlu zbytek včelstva, přibližně jeho polovina, s 15 až 25 matečníky. V případě, že ve včelstvu není dostatečné množství včel, aby utvořily další roj, pak první matka, která vyjde z matečníku, usmrtí všechny matky ještě před jejich vylíhnutím a zaujme postavení matky daného včelstva. Jestliže má ale zbylé včelstvo dostatek včel, aby vytvořily poroj, pak většina matek vychází bez problémů z matečníků a stávají se vzájemnými soupeřkami v boji o místo kladoucí matky včelstva. Několik těchto matek pak také vychází ze včelstva s jedním nebo několika poroji, ale většina matek zůstává v úlu, aby se vzájemně utkaly v boji až do úplného vítězství jedné z nich.
Na souboje matek ve zbylé části včelstva po výletu roje se můžeme dívat jako na turnaj smrtelných soubojů. Vítěz každého souboje jde do dalšího střetu, až nakonec zůstane pouze jedna matka ve včelstvu. Několik matek se také může vyhnout soubojům tím, že vyletí s dalším porojem. Podstata těchto mnohonásobných vzájemných soubojů matek spočívá v asynchronním kladení vajíček do misek předurčující nové matky. Tak vzniká situace, že první matka zabíjí soupeřku dříve, než se vyklube z matečníků. Zřídka se stává, že se střetnou tři nebo více matek současně.
Mladá matka, která právě vyšla z matečníku, stráví většinu svého času rychlým pohybem po plástech uvnitř úlu, vyhledává ostatní matečníky a udržuje nad nimi dohled. Při jejich sledování během střežení matečníků bylo pozorováno, že matky mají schopnost rozlišovat mezi prázdnými matečníky a těmi, ve kterých je budoucí matka, pravděpodobně detekováním feromonů, procházejících stěnou matečníků (Free 1987). Střežení matečníků zvyšuje šance na vítězství v následujících soubojích. Především se může tato matka pokusit zneškodnit budoucí sokyni přímo v době, kdy je tato prakticky bezbranná. Při pravidelné kontrole matečníků snižuje nová matka riziko úmrtí v souboji se soupeřkami, neboť ve chvíli, kdy klubající se matka odkryje víčko matečníku, ji bodne dříve, než je připravena se bránit, neboť její kutikula je ještě měkká (Gilley 2001).
Tarpy a sp. (2000) zjistil, že když se střetnou dvě matky, mladá (24 hod.) a starší (72 hod.) ve vzájemném souboji, starší matka zvítězila 18x z celkového počtu 27 párů. Přednost věku je ještě markantnější v případech, kdy mladší matka je mladší než 24 hod. Snižování vyššího počtu matek ve včelstvu je tak velmi ovlivněno stářím vyšlé matky a ne její kvalitou. Starší matky mají tak značnou výhodu před soupeřkami, které jsou podstatě mladší. Faktory, které zajišťují tyto hodnoty, jako např. tvrdá kutikula nebo zvýšená produkce feromonů, jsou pouze spekulacemi. Proces redukce počtu matek se jeví čistě jako další mechanismus, který souvisí s jejich selekcí s cílem obnovit ve včelstvu co nejdříve novou kladoucí matku. Starší matky mají příležitost zničit matečníky ještě dříve, než se nové matky objeví. Tato skutečnost tak dává starším matkám ještě větší výhodu v procesu redukování počtu rojových matek. Další možná funkce střežení matečníků může být ve shromažďování informací, které jsou důležité pro rozhodování matky, zda vyletět s rojem nebo zůstat v úlu a bojovat se sokyní (Gilley 2001).
Dělnice jsou schopny rozeznat, zda dospělé matky jsou s nimi spřízněné nebo nespřízněné, pravděpodobně pomocí chemického signálu, vznikajícího ve hřbetní (tergit) žláze zadečku (Moritz a Crewe 1988). Využitím této rozlišovací schopnosti se dělnice chovají agresivněji k přidaným nepříbuzným matkám, ale takové chování, jak bylo potvrzeno, nemusí končit smrtí matky. Jak ovlivňuje příbuznost matky ke včelám jejich chování v době soubojů matek, nebylo dosud zjištěno, ale podle práce Pege a Eriksona (1986) mají matky vlastního včelstva větší pravděpodobnost (1,7:1) na přežití, jestliže jsou poloviční sestry dělnic či přidávaných matek. Na druhé straně, když přidávaná matka je poloviční sestra dělnic, ale je vlastní sestra dosavadní matky včelstva, je méně zvýhodněna v průběhu soubojů matek.
Vliv příbuznosti na přežití dříve nebo později narozených matek zkoumal Tarpy a Fletcher v roce 1998. Dělnice nedávají v podmínkách přirozené výměny matek přednost matce, která je jejich sestra, před jejich nevlastními matkami. Potenciální vliv umístění matečníků na plástu v úlu na jeho přijetí dělnicemi byl rovněž bezvýznamný. Počet přijatých matečníků byl také nezávislý na příbuzenských poměrech. Přesto však umístění matečníků na plástu významně ovlivňovalo vývin matek. Matky poblíž centra plodového hnízda měly větší pravděpodobnost vyjít z matečníku bez úhony. Avšak vliv příbuzenských vztahů se ukazuje jako nejdůležitější v chování včel během soubojů matek. Příbuzenská matka má velikou výhodu, aby zvítězila. Jaká je podstata a mechanismus této náklonnosti včel k příbuzné matce, je dosud neznámá. Rozdíl v přežití postupně narozených matek naznačuje, že příbuzenský výběr může ovlivnit soupeření matek během tohoto důležitého období reprodukce.
Dělnice obvykle zadržují plně vyvinuté matky v matečnících po delší dobu (Taber a Blkum 1960). I když některé matky odstraní víčko matečníků, aby mohly vyjít, dělnice vykousaný otvor opět zakrývají voskem a ponechají pouze štěrbinu, kterou matku v matečníku krmí. Proč včely vězní matku v matečníku? Existují důkazy, že dělnice na základě vzájemné shody regulují budoucnost těchto matek. Dělnice rozhodují o načasování doby, kdy matka může opustit matečník, přidáváním nebo odstraňováním vosku na víčku matečníku. Existují ještě důkazy, že včely selektivně chrání matky-polosestry před matkami-vlastními sestrami. Toto je jeden z nejlepších příkladů genetické regulace výběru matky.
Zvukové projevy týtání matek byly již velmi dobře popsány, a také jejich zadržování v matečnících. Oddálením střetnutí s jejími sokyněmi týtající matka zvyšuje své šance na úspěšné atakování matečníků ostat-ních matek. Když matka týtá, dělá přestávky, ve kterých přitlačuje svou hruď k plástu a rychlými stahy svalů křídel v pětivteřinových intervalech a zřetelnou vibrací konečků křídel vydává tyto týtající zvuky (Gilley 2001).
Jakmile se už jednou matka vyklube z matečníku, dělnice pokračují v řízení její další činnosti. Mohou dát přednost té, co vyšla první z matečníku, a dovolují systematicky likvidovat její sestry, které jsou ještě v matečnících, nebo dělnice mohou nepřímo usmrtit matku tak, že nechají vyjít dvě matky a nechají jednu z nich v souboji usmrtit. Dělnice prakticky rozhodují o výsledku souboje tím, že drží jednu matku v sevření klubka včel, a ta se pak nemá možnost bránit. V každém případě, je-li matka příbuzná s dělnicemi, má větší pravděpodobnost v souboji zvítězit.
Přeložil: ing. Jindřich Horák, OVP 2012, č. 2, str. 161 – 162
Chov matek v malém
(Connor, L.; American Bee Journal, 2011, č. 8, s. 759 – 762)
Souhrn: startér-finišér uzpůsobený pro nejrozsáhlejší chov matek
Zájem o kvalitu matek mají na různých místech USA, kde včelaří při velmi různých podmínkách. Ve své knize i při přednáškách jsem učil včelaře, jak používat včelstvo-startér i finišér metodou, popsanou G. Doolittlem už v roce 1888; tento systém může snadno používat malovčelař, neboť je při ní potřeba minimum vybavení (základní nástavek už většina včelařů má), mateří klícky, rámky pro přelarvování a nějaká jednoduchá pracovní technika.
Startér je určený pro mladé včely – krmičky a musí umožňovat větrání. Dáváme do něj jednu nebo dvě houby nasáklé vodou, aby nebyly včely nikdy dehydratovány a mohly produkovat velké množství mateří kašičky. Přidáváme plást čerstvě nasbíraného pylu a jeden až dva plásty medu a pětirámkový startér doplníme dvěma až třemi rámky. Vybereme všechny plodové plásty a mladušky sesypeme do startéru. Z dobrého včelstva se tam nasype několik liber mladušek – všechny včely pak jsou ve správném věku pro produkci mateří kašičky. Víme, že létavky už mateří kašičku neprodukují, a proto je necháme vrátit do starého včelstva.
Startér je tedy bez matky i bez plodu. Necháme ho přenocovat a pak další den vrátíme včely do jejich úlu. Po méně než 25 hodin je plod v původním včelstvu ošetřován létavkami a mladuškami, které jsme pozbyli, když jsme setřepávali včely do startéru.
Nástavek umístíme tak, aby nebyl v přímém slunci. Je-li však zima, dáme startér do budovy, aby teplota nebyla tak nízká, že by nutila včely stáhnout se do hroznu a opustit buňky.
Používáme larvy přenesené (nebo přelarvené) z plástů s dělničím plodem od chovné matky. Bereme larvy 12 – 24 hodin staré (od vylíhnutí z vajíčka) a umístíme je do mateří misky. Misky jsou na přelarvovacích lištách a tak umístěny do rámků, takže visí dolů matečníky. Na dno úlu sklepneme včely z plástů a umístíme včelí larvy do bezmatečného a plodu prostého startéru.
Pak dojde na včelí magii. Tisíce krmiček, které ještě před hodinou produkovaly mateří kašičku pro tisíce larev otevřeného plodu, byly náhle přeneseny do zasíťovaného nástavku, kde není nic, co by potřebovalo krmit. Když pak přidáme přelarvené larvy, jsou tu jediné, které je třeba krmit. Jsou krmeny přebytkem mateří kašičky a – zrodí se matka! Nebo taky několik tuctů matek, podle velikosti startéru a počtu larev, které jsme se rozhodli tam dát.
Příští den jsou nové naražené matečníky přeneseny do včelstva – finišeru. To je včelstvo s matkou ve dvou nástavcích. Matka je držena ve spodním nástavku v klícce, a několik plástů s otevřeným plodem a vajíčky se umístí do středu horního nástavku spolu s rámky s medem a pylem.
Larvy matek jsou ve finišeru ovlivněny menším množstvím feromonů matky a tento stav podobný bezmatečnosti vyvolává výborné krmení larev v nastartovaných matečnících. Matečníky uzrají během deseti dnů od umístění do finišeru a budou moci být přeneseny do oplodňáčků. Neopozděte se s přenesením zralých matečníků. První nová matka usmrtí všechny svoje sestry v matečnících a zmaří celé vaše dílo.
Po nastartování matečníků potřebujete pyl, med a vodu v okolí bez matky a plodu. Aby vývoj matečníků úspěšně pokračoval, musíte pokračovat v krmení v blízkosti mladého plodu, kam se stahují krmičky. Není-li včelstvo slabé nebo je nektarová snůška dostatečná, budou matky dobře krmené. Jakmile budou zavíčkované, bude v buňkách přebytek mateří kašičky.
Tento systém startér-finišér se hodí pro včelaře, kteří potřebují chov jen párkrát do roka a mají k dispozici včelstva, z nichž mohou setřepat včely pro včelstvo-startér. Setřepání včel ale může být stresující jak pro včelstvo, tak pro včelaře.
Poněkud obsáhlejší systém
Chtěl jsem systém, který bych mohl sám využívat tak, abych mohl týdně od května do srpna vyprodukovat 50 až 200 matečníků. Minulý rok jsem začal zkoušet systém velkovčelařů z Floridy. Ti produkují desetitisíce matečníků každý rok. Já chci ale systém, který bude produkovat několik set matečníků týdně, které bych mohl prodávat jako zralé, nebo jako už právě vyběhlé matky. Pro tento článek názvu takové včelstvo stavitelem matečníků, ale systém nazývám kombinovaným startér-finišérem.
Tento systém využívá finišery stejně, jako jsem to už popsal, takže v květnu jsme založili čtyři finišery. Jsou v nich mladé dobré matky pod mateří mřížkou s prázdnými plásty, do kterých mohou klást. Nad mateří mřížku přemísťuji nejméně dva, raději tři, plásty s otevřeným plodem (vajíčka a larvy), aby byly přilákány krmičky nad mřížku. Tato včelstva pracují od sedmi do deseti dnů, kdy přestěhujeme další otevřený plod nad mřížku dřív, než tam dáme nově nastartované matečníky.
Vyrobili jsme čtyři mateří včelstva z třírámkových oddělků z Kalifornie, které přišly začátkem května. Bylo to dost pozdě, ale taková byla sezona. Mou snahou bylo produkovat pozdně jarní a letní matky, zvláště pro výměnu paketových matek bez rezistence nebo těch, které byly vyprodukovány mimo Michigan. Velmi negativně jsem ohodnotil pozdější pakety, ale tyto čtyři od včely kraňské si v této sezoně vedly velmi dobře.
Mým druhým cílem je vyvinout malochov, který by se mohl odbývat ve městě nebo v jeho okolí nebo i v pustině. To potřebuje včely a plod z jiné včelnice. Chovám-li jen čtyři až šest včelstev, znamená to, že bych legálně mohl chovat včelstva přímo u domu. Ale já mám k tomu účelu k dispozici pronajatý pozemek. Odebral jsem rámky se zavíčkovaným a líhnoucím se plodem z venkovní včelnice. Na venkovní včelnici jsem odebral rámek se zavíčkovaným a líhnoucím se plodem z každého včelstva, které si to mohlo „dovolit“. Několik z našich zbylých včelstev vyprodukovalo mnoho plodu a mohli jsme být spokojeni. Včelstva-startéry také dostala pomoc v podobě plodu hned, jakmile dorazila v podobě paketů.
Svůj startér jsme umístili do jednoduchého osmirámkového nástavku. Nástavek s medem byl umístěn pod něj jako krmný. Zjistil jsem totiž, že včely přenášejí med ze spodního do horního nástavku, a tím není třeba krmit cukerným roztokem. (Na jaře 2011 jsme měli hodně plástů s medem od včelstev, která v zimě padla.)
Tento startér měl nastartovat matečníky a krmit je po několik dní (a nenechat mne na holičkách v době mých cest) a pak bylo třeba přenést tyto nastartované matečníky do finišerů jako obvykle. Máme malou tabuli, na kterou zaznamenáváme, kde tyto buňky jsou, kdy byly přelarvovány a další nutné detaily. Snažil jsem se využívat startér permanentně a přidával jsem nové larvičky dva až třikrát týdně.
Nechali jsme včely vylíhnout a po sedmi až deseti dnech jsme do startéru přenesli novou dávku larev. Byl jsem zklamán, neboť bylo přijato jen pár larev. I když jsme kontrolovali předem veškeré nežádoucí matečníky v tomto bezmatečném včelstvu, přesto jsme jich několik přehlédli. To je velmi důležitá připomínka toho, jak je důležité prohlížet pečlivě každý rámek, který byl přidán před několika dny, pak znovu o týden později, jak postupně nové dělnice opouštějí buňky, které jsou pak přebudovány na matečníky.
Tyto buňky pak brání včelám budovat matečníky nad larvami, které jsme jim přidali. Proto dávám malou radu, jak snížit možnost výskytu matečníků. Přidali jsme zavíčkovaný plod v době, kdy tamní plod už strávil nad mřížkou nejméně jeden týden, takže z každého vajíčka už bude velká larva, ze které už nemůže vzniknout matečník.
Ve čtyřech startérech (kde matka je pod mřížkou) jsme přeložili otevřený plod nahoru a zavíčkovaný dolů. Nyní převěsíme z nástavku nad mřížku starší zavíčkovaný plod, který tam byl týden až deset dní. Ze všech vajíček a larev je teď už zavíčkovaný plod, a je tudíž téměř nulová šance, že by se matka vyvinula z otevřené dělničí buňky. Z každého včelstva-finišeru pak přidáváme jeden plást s téměř veškerým zavíčkovaným plodem. Je to jako bychom přidali 20 tisíc dělnic každý týden, ale ve stadiu zavíčkovaného plodu.
Problém tohoto systému je oslabování včelstev ve finišeru. Mám zde dvě možná řešení. Zaprvé, přidáváme rámky s otevřeným plodem (larvy a nějaká vajíčka) od pomocných včelstev. Za druhé, jak přenášíme larvy od chovné matky, tak až skončíme, můžeme vzít rámek s mladými larvami a vajíčky od pomocného včelstva pak přidáme startéru nad mřížku. Za sedm až devět dní se všechny larvy a vajíčka změnily v zavíčkovaný plod. Nové mladé včely z nich pak se v tomto včelstvu vylíhnou a poskytnou dostatek včel pro nastartování dalších matečníků.
Do startéru není třeba setřepávat včely, kdykoliv přelarvujeme. Může přijímat nově přelarvený materiál několikrát do týdne a poskytnout tak stálý proud jedno- až dvoudenních larev pro finišery…
Tady je přehled:
- Včelstva ve finišerech dostala jeden nebo více plástů s larvami od pomocných včelstev nebo od chovných matek. Není potřeba setřepávat včely z rámku, když je matka nalezena. Není-li, setřepte jemně rámek před rodičovským úlem a dejte do nástavku, v němž jej donesete do matečného úlu. Tato včelstva krmíme tak, že nástavek s mednými plásty umístíme pod plod. Tím se vyloučí potřeba krmit cukerným roztokem, poskytne se kontinuální dodávka medu a slouží i jako místo pro ukládání nektaru, je-li příhodné počasí a včely mohou sbírat nektar. Přestane-li pylová snůška, můžeme dodat bílkovinná těsta. V loňském roce jsem se dověděl od včelařů i to, že můžeme na česno umístit Boardmanovo krmítko a naplnit je vodou. Silná včelstva si odeberou litr vody během dvou až tří dnů, je-li horko.
- Bezmatečné včelstvo-startér může svobodně vyletovat. Dostalo zavíčkovaný plod od čtyř včelstev-finišerů. Krmeno je v dolním nástavku s medem umístěným pod plod a dostává i vodu. Do něj pak přenášíme larvičky. Mohou tam být pouze přes noc, jako ty, co jsme setřepali do včelstva-startéru, či tam mohou zůstat několik dní, nejsme-li doma nebo je mizerné počasí. Toto včelstvo chceme zásobit množstvím kojiček. Později v létě můžeme o pár stop přemístit toto včelstvo a na jeho místo dát nukleus, do něhož se vrátí staré včely. Ty totiž nenarážejí kvalitní matečníky, jestli vůbec nějaké.
- Do vytvořených nukleusů dáme rezervní matičky, které mohou nahradit matky ve finišerech. Obvyklou příčinou ztráty matky je chyba včelaře. Počítejte s tím a buďte rádi, když k tomu nedojde. Nepoužívejte horní česno ve včelstvu-finišeru, je-li zde možnost, že se matka vydá na procházku z prostoru pod mřížkou k hornímu česnu. Dbejte na větrání, neboť to podporuje silná včelstva. Dejte mateří mřížku pod plodový rámek, aby matky byly drženy mimo krmný prostor. Včelstva-finišery mají mřížku pod i nad plodovým nástavkem, kde je matka omezena na osm plástů; nenechte tento prostor zanést medem, neboť matka by pak nenašla místo ke kladení. Máme jednak své chovné matky od přeživších včelstev a dále technicky inseminované matky odolné varroáze z Glenových včelnic. Jsou ve stejné lokalitě jako ostatní včelstva, a proto není potřeba jezdit vybírat plásty s plodem kvůli přelarvování.
Souhrn
Tento jednoduchý systém se hodí pro mnoho venkovních včelnic, ale i pro včelstva na střechách domů. Mohou produkovat tolik matečníků, kolik umožní jejich síla a vaše technické možnosti. Loupež je omezena vlivem toho, že krmíme mednými plásty v dolním nástavku. Přidávejte bílkovinná těsta, když není pylová snůška. Anebo přestaňte s chovem, dokud se situace s pylem nezlepší.
Matečníky i panušky můžete produkovat přes celou včelařskou sezonu. Vašim cílem není produkce velmi raných matek, chcete matky pro jarní a letní rozvoj včelstev. Jestliže vy nebo včelaři ve vašem okolí „palmerizují“ slabší úly a rozdělí je do několika oddělků (podle M. Palmera), může si vyprodukovat vlastní doplňkový kmen nebo matečníky či panušky odolné roztočům a můžete je prodávat sousedním včelařům.
Rozsah těchto operací se musí vejít do nařízení, platných pro města nebo jejich okolí. Tyto matky nemusíte sami nechat oplodnit, ale nechat to na svých zákaznících, kteří si je přidají do svých oplodňáčků.
Tento systém ovšem i tak vyžaduje rezervní včelstva, umístěná pravděpodobně na jiné lokalitě. Poskytuje přijatelný model pro chov matek v malém, bez nákladů na veškeré zařízení, potřebné při velkochovech. Na mém stanovišti v jihozápadním Michiganu by se mělo začít s produkcí matečníků ke konci dubna a pak pokračovat až do pozdního léta. Můžeme se zaměřit na silná přeživší včelstva, kterým se po strašlivé zimě daří dobře, a také využívat včelstva, vykazující rezistenci proti varroáze. Za tím účelem jsme vydali nějaké peníze za zařízení pro technickou inseminaci matek.
Přeložila: Prof. Sylva Kubišová; OVP 2012, č. 2, str. 14 – 16
„Ochromující“ kusadla včel
Včely medonosné jsou známy svými žihadly, ale vědci nyní zjistili, že se mohou bránit i útočit také kousáním. Ke kousání se uchylují tehdy, když čelí škůdcům, jako jsou parazitičtí roztoči, kteří jsou příliš malí na zasažení žihadlem.
Podrobné studie ukázaly, že při kousnutí včely vylučují do ranky chemikálii, která škůdce ochromuje, takže je pak snazší odstranit ho z kolonie. Testy naznačují, že tato chemikálie by mohla najít použití i v „lidské“ medicíně jako lokální anestetikum.
Dr. Alexandros Papachristoforou, biolog z řecké Aristotelovy univerzity v Thessaloniki, řekl BBC, že včely se vždy nějakým způsobem vypořádávaly se škůdci, kteří žili v jejich koloniích. Ale vždy to bylo považováno za součást chování, kterému říkáme „grooming“. „Všichni si mysleli, že to je právě toto,“ říká Dr. Papachristoforou. „Ale tohle není tento případ. Je to něco úplně odlišného, bylo to tady, a my jsme to neviděli. Myslím, že známe mnoho o nemocech včel. Ale stále nám chybí spousta základních vědomostí o jejich biologii a chování.“
Mezi škůdce, které včely kousají, patří roztoči varroa stejně jako larvy zavíječe voskového. Roztoči varroa se vyskytují jak v divoce žijících, tak v chovaných včelstvech. Jestliže jejich množení v úlu není omezováno, mohou oslabovat včelí dělnice a činit je citlivějšími vůči virům, různým nemocem a dalším nepříznivým vlivům. Larvy zavíječe voskového provrtávají plásty v úlech a postupně ničí buňky, v nichž je vychováván plod a ukládán med. Ochromující účinek látky vylučované včelou při kousnutí (známé jako 2‑heptanon) byl objeven, když Dr. Papachristoforou a jeho kolegové pozorovali, jak se včely vypořádávají se škůdci. Dr. Papachristoforou sebral larvy zavíječe voskového, které byly vyneseny z úlu a o nichž předpokládal, že je včely usmrtily. Místo toho se larvy brzy po tom, co byly vyneseny z úlu, začaly znovu svíjet. Doposud se myslelo, že včely vylučují 2-heptanon jako poplašný feromon, aby upozornily ostatní členky kolonie na možné nebezpečí. Nicméně, říká Dr. Papachristoforou, toto vysvětlení nebylo nikdy úplně uspokojující, protože 2‑heptanon je tak prchavý, že rychle ztrácí svou účinnost. Navíc, říká, včely mají k dispozici mnohem účinnější chemický poplašný signál. Aby ochromila škůdce, včela vstříkne 2-heptanon do místa, kam kousne roztoče, zavíječe nebo larvu. Počáteční testy naznačují, že 2-heptanon možná najde použití i pro lidi jako lokální anestetikum. Mohl by být alternativou dobře zavedených léčiv, jako je lidokain, který může u některých lidí vyvolávat alergickou reakci. Výzkumníci publikovali své výsledky v časopise Plos One.
„Možné důsledky tohoto nového výzkumu pro včely a jejich vzájemné vztahy s roztoči varroa a larvami zavíječe bude nutno dále zkoumat detailněji, ale i počáteční zjištění vypadají skutečně zajímavě,“ říká Giles Budge, výzkumník z britské National Bee Unit (britská národní včelařská společnost). „Myslím, že je úžasné, že přes všechny roky intenzivních studií jsou stále před námi velké objevy v oblasti základní fyziologie včel, jako je schopnost paralyzovat malý hmyz a roztoče,“ říká tento výzkumník. Dr. Papachristoforou říká, že dobrou zprávou je, že člověku včelí kousnutí neublíží. „Lidé nemohou být včelami pokousáni. Včelí kusadla jsou totiž tak malá, že je mohou včely použít jen proti larvám a roztočům.“
Překlad článku „Honey – bees found to have bite that stuns“, který je možno najít v originále na internetové adrese: www.bbc.co.uk/news/technology-20080389
Přeložila Anna Matoušková
Křížovka pro vás
Pranostika: Když v únoru je sníh a led … (dokončení v tajence křížovky)
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
||
A |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
B |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
C |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
D |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
E |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
F |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
G |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
H |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
I |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Legenda
Vodorovně:
A. Nealkoholický nápoj; zkratka jedné finanční společnosti; místo namáčení lnu. – B. Domácí zvíře; léčivo pro včely; depo. – C. Bulharská měnová jednotka; Evropan; staré vztažné zájmeno; anglicky „moře“; příkaz k zastavení. – D. Písmeno řecké abecedy; vkladní knížka; potrat; japonská hra; hmota. – E. Tajenka. – F. Francouzský malíř; franc. určitý člen; country kapela; anglicky „nebo“; obec v Itálii. – G. Ženské jméno; akciová společnost; popravčí; ochranný oddíl NSDAP Schutzstaffel; list. – H. Zpevněná moréna po starém zalednění; příslušníci slovanských národů; milenec. – I. Mužské jméno; možný, uskutečnitelný; jméno hada z Knihy džunglí.
Svisle:
1. Sbírka Fráni Šrámka; heslo. – 2. Dravý pták; připravovat hudební nástroj ke hře. – 3. Zástup; přístroj k úpravě účesu; systém hodnocení šachistů. – 4. Symetrála; planetka; předpověď výsledku sport. utkání. – 5. Zevnitř pryč; základní útvar jazykového sdělení; ukazovací zájmeno. – 6. Slepičí citoslovce; rodná země. – 7. Švýcarská řeka; mříž k zachycení plovoucích předmětů. – 8. Papoušek; obránce; čin. – 9. Firma vyrábějící elektroniku; velká cena. – 10. Jestli; dřívější zlínské rychlé občerstvení; první slovo označující čínská umění. – 11. Dopravní stavba; nesoucí zatížení. – 12. Mužské jméno; tepelně izolační hmota. – 13. Naše aerolinie; lichokopytník; staré vztažné zájmeno. – 14. Název římské desítky; klid; zná. – 15. Firma pro mezinárodní nákladní dopravu; zkratka umělecké školy; potom. – 16. Asijský stát; ženské jméno. – 17. Odtok; prodloužená boční zeď.
Vyluštěnou tajenku zašlete do 13. listopadu 2013 na adresu: př. ing. Jaroslav Matoušek, Díly IV/ 884, 760 01 Zlín nebo na mailovou adresu matousekjar@email.cz, případně ji přineste na společenský večer 15. listopadu 2013. Zde budou dopisy slosovány a tři výherci budou odměněni poukázkami k nákupu včelařských potřeb.
Vyluštění křížovky z minulého čísla
Prodám včely. Značka: I jednotlivě.
Děkujeme všem dvanácti luštitelům, kteří odevzdali vyluštěné křížovky, a blahopřejeme vylosovaným výhercům!
Okénko poezie
Hobby
Parodie na báseň (s několika absolutními rýmy)
Někdo sbírá mince,
někdo sbírá známky,
my už od prosince
vyrábíme rámky
Někdo jezdí hbitě
na svém kole vratkém,
my ty rámky hbitě
vyplétáme drátkem
Ten se hodlá o víkendu
na dvou hradech zastavit,
my hodláme o víkendu
mezistěny zatavit
Ta sbírá v lese houby,
ten tam střílí kance,
my též máme hobby
– chodit na seance
Tomu svědčí fujara,
ten dává přednost trubce
a já uprostřed jara
jdu si značit trubce
Tomu chodí krásné
v mariáši hlášky,
nám je to dnes jasné
jdeme na přednášky
Ten zas kamaráda láme,
aby s ním šel na túru,
my si zatím uděláme
z propolisu tinkturu
Pročpak tleskat máme
fotbalové akci?
My si zatleskáme,
když je cukr v akci
Někdo si i vědět přeje,
jak si přes rok vedem,
ostatním však stačí, že je
zásobíme medem
ing. Jaroslav Matoušek
Poděkování
Děkujeme tímto Magistrátu města Zlína, odboru životního prostředí a zemědělství, za přízeň naší organizaci a finanční podporu, bez níž bychom velmi těžko mohli zajistit léčení našich včelstev. Tato podpora trvá již spoustu let a jsme za ni velmi vděčni.
ZO ČSV Zlín
Milí čtenáři, Vám i Vašim rodinám přejeme
radostné a požehnané prožití Velikonoc
a hodně radosti s Vašimi včeličkami
v celé nadcházející sezóně
Zpravodaj zlínských včelařů: vychází 2x ročně.
Vydávání schváleno členskou schůzí.
Názory přispěvatelů nemusejí odpovídat názorům redakce.
Předáno do tisku: březen 2013.
Redakční rada: Andrea a Pavel Šimečkovi, Ing. Evžen Babík, Ing. Pavel Hurta, Ing. Jiří Kalenda, Ing. Jaroslav a Anna Matouškovi, Jan Sousedík.
Pro členy ZO ČSV Zlín bezplatné – hrazeno z členských příspěvků.
Uzávěrka příštího čísla: 31. října 2013.